duchovní, výchovné, vzdělávací a kulturní centrum u fary v Uničově 

Rekonstrukcí památkově chráněného objektu u fary mohlo být vybudováno Muzeum baroka pouze na základě poskytnutí dotace z Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Střední Morava a dofinancováním Městem Uničov. Město Uničov od prvopočátku v minulých letech finančně zajistilo, aby se tento záměr zrekonstruovat objekt na Muzeum baroka podařil, od zaplacení projektu stavby, až po studii vnitřního zařízení muzea. Celkové náklady rekonstrukce jsou ve výši 5.756.283 Kč, při splnění všech podmínek smlouvy s ROP dotace činí 4.863.659 Kč. Z rozpočtu Města Uničov za roky 2009 a 2010 byl obdržen jeden milion korun k dofinancování investičních nákladů, zaplacení projektu studie vnitřního zařízení muzea atd. Město Uničov také na provoz muzea pro rok 2010 poskytlo 50 tis. Kč na krytí nezbytných nákladů.

 

                             

 

 

 Tento přízemní domek  byl pravděpodobně vystavěn po požáru v roce 1779. Budova společně s farou tvoří hodnotnou součást městského historického jádra, situovaného v urbanistické návaznosti na kostel Nanebevzetí Panny Marie.  Dům patří mezi hodnotné, nedoceněné historické stavby. V minulosti objekt sloužil zřejmě jako ubytovací zařízení pro zaměstnance tehdejšího církevního úřadu. V poválečné době byl využit  asi jako skladovací prostor. Bez praktického využití byl domek již 30 let. Je to samostatný, jednopodlažní, částečně podsklepený dům čtvercového půdorysu s valbovou střechou, který byl Ministerstvem kultury ČR prohlášen roku 1995 za nemovitou kulturní památku. Nosné zdivo budovy tvoří pálené cihly, stropy jsou z části klenuté cihelné a zčásti dřevěné trámové. Stanová střecha byla konstruována tradičním hambalkovým systémem s původní krytinou - dřevěný šindel a překrytá eternitovými šablonami. Nosné zdivo budovy tvoří pálené cihlly, stropy jsou z části klenuté cihelné a zčásti dřevěné trámové.

 

 

 

 Základ expozice je tvořen sochami a obrazy přenesenými ze zrušených oltářů bývalého minoritského kostela Povýšení sv. Kříže. Vznik uničovského minoritského konventu a kostela Povýšení sv. Kříže se klade do roku 1330. První písemná zmínka o klášteru pochází z roku 1381. Stavba probíhala po etapách. Za husitských válek byl klášter značně poškozen. Osudným se stal požár roku 1595, kdy se zřítila klenba kostelní lodi a konvent se stal neobyvatelným, proto bratři odešli k minoritům do Olomouce, ale roku 1620 se do obnoveného kláštera vracejí. Barokní přístavba kláštera proběhla v letech 1700 – 1767. Na výzdobě interiéru se podíleli významní moravští umělci své doby: kazatelnu vytvořil Jiří Antonín Heinz (1698 – 1759), sochy na části oltářů jsou prací brněnského sochaře Ondřeje Schweigla (1735 – 1812). Dílem uničovského rodáka, malíře Ignáce Oderlického (1710 – 1761) jsou fresky v sakristii a několik oltářních obrazů včetně hlavního oltářního obrazu Ukřižování Krista a také barevné řešení kazatelny. Na výzdobě kostela se podílel také jeho bratr Jan Oderlický. Klášter byl na vlastní žádost provincie zrušen. Do opuštěných budov byla po roce 1815 přemístěna základní škola, konventní budovy byly propůjčeny dětskému domovu a více než 80 let zde sídlil městský úřad a archiv. V době první a druhé světové války zde byl umístěn lazaret. V letech 1911 – 1912 proběhla generální oprava kostela, který pak byl zpřístupněn veřejnosti. V 60. letech byl pro věřící definitivně uzavřen a v roce 1963 ho městský národní výbor pronajal jako skladiště zeleniny. V kostele  pak probíhal rozsáhlý archeologický průzkum. Prostor však nebyl dostatečně zabezpečen, a tak došlo ke zničení původních klasicistních varhan Františka Seiblera. Od roku 1974 došlo k adaptaci kostela na koncertní síň, která byla slavnostně otevřena roku 1983.

 

Z původního zařízení kostela byla zachráněna pouze část oltářních obrazů a sochařských děl, které byly odvezeny do Olomouce, kde se měly stát součástí plánované galerie barokního umění v kostele Panny Marie Sněžné. V roce 2004 byly ze souboru uloženého v olomouckém depozitáři vybrány dvě sochy Ondřeje Schweigla – sv. Helena a sv. Konstantin, které jsou po zrestaurování představeny veřejnosti ve stálé expozici Arcidiecézního muzea v Olomouci.  V roce 2005 byly ostatní předměty přemístěny do Šternberka, kde se staly součástí Handkeho galerie. Ve čtvrtek 29. dubna 2010 byly sochy a obrazy převezeny do Uničova, do města, pro které byly vytvořeny. A tak se po třiceti letech pět obrazů z bočních oltářů a dvanáct soch opět navrátilo. Zatímco obrazy byly podrobeny v 80. letech komplexnímu restaurování a jejich stav je dobrý, nelze totéž říci o sochách. Nezbývá než doufat, že jejich představení v Muzeu baroka v Uničově se stane podnětem k jejich postupnému restaurování, aby se mohly zaskvít v plné kráse.

 

Fotogalerie ze slavnostního otevření zde

 

                  Letáček Muzea baroka                                   Letáček sdružení Zacheus

Farář: P. ThLic. Dariusz Tomasz Trzaskalik (Dariuš Tomaš Třaskalik)

email: faunicov@ado.cz     

mob: +420 737 213 468