JAN SARKANDER A UNIČOV

Sv. Jan Sarkander se narodil 20. prosince 1576 v polské části Těšínska ve Skočově. Navštěvoval národní školu v Příboře, gymnázium v Olomouci a bohosloví ve Štýrském Hradci. Po vysvěcení na kněze nastoupil jako kaplan u bratra Mikuláše, faráře v Opavě.

Styk s Uničovem navázal Jan Sarkander ke konci roku 1609. Tehdy se totiž uprázdnila uničovská fara a Jan Sarkander se o ni ucházel. Byly s tím spojeny nějaké potíže, proto se obrátil na uničovský magistrát s prosbou, aby se za něho přimluvil u kardinála Františka Ditrichsteina, který měl v tom směru rozhodné slovo. Stalo se tak českým dopisem z 1. října 1609 odeslaným poslem z Olomouce. Díky uvedené přímluvě nastoupil místo faráře začátkem října 1609 (10. řijna). Výdaje, které mělo město s jeho nastoupením a jeho služební požitky - prebenda, jsou přesně uvedeny v uničovských městských počtech (Registra pocztowa za letho pania 1609), které jsou v originále zachovány v městském archivu. Stalo se tak patrně s ohledem na to, že se v nich jednalo právě o Jana Sarkandra. Jinak totiž jsou doklady týkající se města z té doby dost vzácné. Ve funkci faráře v Uničově pobyl sotva osmdesát dní (78). Protože jeho bratr, kněz Mikuláš, v té době čekal na svůj soud ve vězení ve Vyškově, snažil se mu pomoci. Mikuláš se totiž zapletl do sporu habsburských bratrů Rudolfa II. a Matyáše. Útrpnému právu ušel útěkem z vězení. Stalo se tak v noci prvního svátku vánočního roku 1609. Zatímco Mikuláš ušel tortuře, která ho čekala, postihlo vězení v Kroměříži jeho bratry včetně Jana, který byl zadržen po neúspěšné návštěvě uprchlého bratra a první výslech se konal v Uničově. Byl v podezření, že k útěku Mikuláše došlo i jeho přispěním. V této situaci hledal Jan Sarkander pomoc, kde se dalo. Mimo Olomouc i ve Vyškově, Opavě, Vídni a v Prešpurku (Bratislavě). Ve vězení pobyl deset měsíců. O urovnání svých záležitostí v Uničově, které nemohl provést před svým zatčením, požádal uničovský magistrát dvěma českými dopisy z kroměřížského vězení. V prvním dopise, datovaném 31. prosince 1609, přeje moudrým a opatrným pánům k nastávajícímu novému roku zdraví a vše ostatní. Prosí je, aby zařídili vrácení koně, kterého si na cestu vypůjčil od Pavla Kostruby v Kralicích a zaplacení posla. Dále prosí, aby věci, které zanechal v domě, nedoznaly škody. S ohledem, že neví, jak dlouho nebude moci obstarávat duchovní správu, aby se zařídili podle úvahy. 14. února 1610 napsal magistrátu další obšírný dopis, opět česky. Prosí, aby věci, které zanechal v Uničově, vzali v úschovu, dokud si je nebude moci vyzvednout a ostatní, kterým hrozí zkáza, jako obilí, sádlo, lůj, apod., aby prodali a výtěžek se zbytkem deputátu mu zaslali. Poněvadž neví, kdy se rozhodne o jeho propuštění, byl by rád, kdyby z měšťanů vybrali schopné a důvěryhodné osoby, které by se za něho zaručily. Magistrát požádal kardinála Ditrichsteina o souhlas k vydání věcí, s čímž on českým dopisem daným v Kroměříži 3. července 1610 projevil souhlas. Jak reagoval magistrát na prosbu o ručitele není známo.

Brzy nato byl Jan Sarkander z vězení propuštěn a působil v roce 1611 v Charvátech, v letech 1612 až 1614 ve Zdounkách, potom v Boskovicích a od roku 1616 v Holešově. V roce 1620 byl obviněn, že měl účast na výpravě polských kozáků Lisovčíků, kteří přitrhli na pomoc Ferdinandu II. proti povstalým stavům. Následkem mučení zemřel v Olomouci 17. března 1620. Třebaže pobyl J. Sarkander v Uničově jen krátký čas, našla jeho mučednická smrt ohlas v uničovských památkách. Po čase válek, požárů, nemocí a jiných pohrom došlo v první polovině 18. století k uklidnění. Z té doby pocházejí barokní památky, které měly podle tehdejšího pojetí vyjadřovat díky za záchranu různým svatým patronům. V Uničově byl v letech 1725 až 1750 farářem Ondřej A. Richter, který se zasloužil o vybudování mariánského sloupu, jež patří k významným dílům toho druhu na Moravě. Mimo P. Marie a dvanácti soch svatých je také na zvláštním reliéfu znázorněno utrpení Jana Sarkandra při tortuře. Hlavním tvůrcem sousoší, na kterém se pracovalo v letech 1729 až 1743, byl sochař Georg A. Heinz, vysvěceno bylo 11. září 1743. V roce 1860 byl prohlášen Jan Sarkander za blahoslaveného. Tento fakt byl přijat v Uničově s náležitými oslavami. V uničovském farním chrámu připomíná Jana Sarkandra obraz s jeho podobou a obraz P. Marie Čenstochovské, který podle neprokázaného podání přinesl ze své pouti. V městském archivu, nyní ve správě Okresního archivu v Olomouci, jsou zachovány doklady týkající se událostí z let 1609 až 1610 s originály dopisů Jana Sarkandra a dopis kardinála Ditrichsteina i písemnosti týkající se jednání o svatořečení Jana Sarkandra z pozdější doby. 

Prameny: Tenora a Foltýnovský: bl. Jan Sarkander