patří ke svatým, kteří jsou méně známí nebo jsou hůře identifikovatelní. Tak je tomu i u blahoslaveného Rudolfa z Bernu, který je pro většinu z nás neznámou osobou, jelikož se těší úctě spíše v německy mluvících zemích. Vitráž, která je ke zhlédnutí v presbytáři na pravém okně směrem od svatostánku, má německy psané věnování od donátora, pochází tedy z dob převážně německého osídlení našeho města.

 

Nějaký čas trvalo, než se vyjasnilo, kdo je na obrazovce předmětem úcty, a co je zde vlastně znázorněno. Na vitráži totiž spatříme malého chlapce, kterému přináší anděl palmový list, symbol mučednictví. Na zemi leží nůž, vražedný nástroj a to je v souladu s legendou o blahoslaveném Rudolfu.

 

Rudolf byl křesťanský chlapec, žijící ve švýcarském Bernu ve 13. století. Několika zločinnými židy byl zavlečen do sklepa a tam tělesně mučen. Důvodem bylo buď vyjádření jejich nenávisti ke křesťanství anebo snad snaha použít krev oběti k nějakým blíže neurčeným obřadním rituálům. Chlapec byl nakonec ubodán.

Zjištění totožnosti této světice bylo obtížné, protože v dostupných pramenech týkajících se rekonstrukce vitráží se nacházejí rozporné údaje. Pravděpodobně se však jedná o sv. Kristýnu. Napovídá tomu i skute-čnost, že v německy psaném věnování pod postavou je zmíněna dárkyně „Kristina“, přičemž skutečnost, že donátoři si vybírali ze seznamu svatých pro zobrazení právě své jmenovce, se zdá být přirozená a běžná. Dále je u světice zobrazen atribut oheň. Sv. Kristýna byla podle legendy přivázána na kolo a mučena otáčením nad plamenem.

 

Sv. Kristýna (Christiana, tedy křesťanka) má svátek 24. července a narodila se pravděpodobně ve 3. století, tedy v době pronásledování křesťanů za císaře Diokleciána. Žila zřejmě v městečku Bolsena, které leží na břehu jezera, přibližně v půlce cesty mezi Římem a Florencií v dnešní Itálii. Jakožto dcera zámožného soudce měla možnost být svědkyní pronásledování křesťanů, přičemž jejich statečnost a utrpení ji přivedly k poznání Krista. Kristýna nosila uvězněným potraviny. U otcova domu, ve věži na břehu jezera, kde se se svými služebnicemi modlí-vala, se nacházely stříbrné a zlaté sošky pohan-ských model, které Kristýna rozbíjela a získaný výtěžek dávala chudým.

 

Otec nebyl ochoten přijmout její vysvětlení, že nechce sloužit nehybným modlám z drahých kovů, ale pravému Bohu, Stvořiteli všehomíra, neviditelnému pro lidský zrak. Rozlítil se nad neústupností své dcery a podle legendy ji pak podrobil nesčetnému krutému mučení. Je otázka, co z legendy je vymyšleno a co je pravdivým jádrem. Kristýna údajně všechna muka zázračně přežila, dokonce prý podala otci kus masa ze svého rozdrásaného těla a nakonec byla usmrcena vystřeleným šípem.

 

Mnohem později, ve středověku, kdy v městečku Bolsena byl již kostel zasvěcený sv. Kristýně, došlo při mši svaté k zázraku, kdy z rukou českého kněze, který pochyboval o přítomnosti Krista v Nejsvětější svátosti, začala kapat krev. Událost byla podnětem k ustanovení svátku Těla a Krve Páně a také ke stavbě gotického dómu v blízkém městě Orvietu.

 

---

Donátorři